Neverbální komunikace
Neverbální komunikace – co je kdy důležité a na co si dát pozor
Při komunikaci nehraje roli jen to, co říkáte. Někdy ale za vás mluví i vaše tělo, váš neverbální projev. Dokáže odhalit radost i neupřímnost. Naučte se číst neverbální projevy. Pomůže vám to při jednání s vašimi partnery.
S pomocí neverbálních projevů například rozehráváme přesilové hry. Třeba způsobem podání ruky. Převahu nad protějškem dáme najevo silnějším stisknutím, podáním ruky shora nebo když na stisknuté ruce položíme ještě svoji levou dlaň. Nezájem při pozdravu projevíme odvrácením tváře.
Respektujte osobní zónu vašeho partnera. Velikost osobní zóny je u každého jiná. Jak velikost osobní zóny poznáme? Snadno, stačí se pozorně dívat. Jestliže se k někomu přiblížíte tak, že začne ustupovat, právě jste vkročili do jeho intimního prostoru, který si couváním brání. Anebo taky prudkým výpadem postoupí směrem k vám, čímž vás donutí couvnout, a získá tak znovu svoji svobodu.
Neverbální souboje se vždycky dají vyhrát. Rozhodit druhého je otázkou nenáročného cviku. Než s podobnou bitvou začnete, odpovězte si na otázku, zda se do ní vůbec chcete pouštět. Na schůzce s potenciálně důležitým obchodním partnerem sice dáte delším stiskem najevo svoji převahu, zároveň se zapíšete i jako jeho možný protivník. V podvědomí vyšlete signály, že budete mít chuť tlačit ho ke zdi. V neverbální komunikaci je nejdůležitější zpětná vazba, tedy vyhodnocování, jak signály našeho těla byly přijaty.
Některé nejčastější projevy řeči těla:
- Ruka nebo prsty na puse a kolem ní: dotyčný lže, je neupřímný;
- Založené ruce, zkřížené nohy –uzavřenost, nesouhlas, rozhodnost, nechuť komunikovat – nemáte šanci takovému člověku prodat pojistku;
- Špička nohy mířící ve stoje na jinou osobu - projev sympatií vůči tomu, na koho noha míří;
- Ruce v bok – mají člověka opticky zvětšit, je to gesto expanze, soutěživosti, předvádění, sebejistoty;
- Ruce za hlavou, ležérní sed: nadřazenost, postoj "já jsem tady šéf";
- Hlava našikmo – zájem o to, co se říká nebo děje;
- Hlava skloněna dopředu – nesouhlas, nesympatie;
- Pohrávání si s hodinkami, manžetou košile apod - snaha zamaskovat nervozitu.
Zatímco ženy řeč těla většinou dokážou dobře rozluštit, její používání v pracovním prostředí jim moc nejde. Muži například na porady vstupují s přímým pohledem, každého si změří a dávají tak najevo, že jsou silnými partnery, které není radno podceňovat, žena by nejraději utekla, ještě než do místnosti vstoupí. Muži často v práci hrají se ženami přesilovou hru. Rada pro ženy jak prosadit svůj názor – nesnažte se ze sebe dělat muže, zůstaňte ženou. Muži rádi používají velká dominantní gesta a ženy nevědomě ustupují. Když muž svým jednáním naruší vaši osobní zónu, sedne si třeba na váš stůl, vstaňte, ať nejste v podřízené pozici. Navrhněte, že věc prodiskutujete jinde.